---------------------------Naslouchej svému tělu---------------------

Běh na Koráb 2017

6. listopadu 2017 v 14:50 | Šnek |  Běh
A je tu neděle 5.11.2017 a mě čeká závod do vrchu, kterým je Běh z Kdyně na rozhlednu Koráb. Se mnou jede Radim i Slimče a ze známých elitních běžců se účastní i náš Vašík s bratrem a bývalý mistr republiky na 10 km Sýkora. Původně jsem doufal v překonání svého 9 let starého osobáku, při němž jsem zaběhl trať o délce 6,5 km s převýšením necelých 400 metrů těsně pod 36 minut, ale výkony z posledních závodů a hlavně pocit fyzické nepohody mě včas varovaly, že to je blbost. Proto jsem si jako maximální možný cíl stanovil čas těsně pod 38 minut, což by bylo o minutu rychlejší, než minulý rok. A čas hrůzy byl ze stejných důvodů stanoven na hranici 40 minut.

Pře startem se nudím a tak trochu blbneme, aby bylo z čeho udělat video. Je zima a mlha, ale to mi při běhu určitě vadit nebude.
Na start se spolu s námi staví asi sedmdesátka svižníků.
Krátce po půl jedenácté většina vyráží jako splašení. Kupodivu i já. Zpočátku běžím šílenou rychlostí pod 4 minuty na km, ale to mě velmi rychle přejde. Slimča však běží ještě rychleji. Dostal totiž ode mě úkol, že vzhledem ke své skvělé formě z posledních dnů, musí překonat rekord všech šneků, který je pod těch 36 minut. Předbíhá mě i Vašíkův bráška, což je mi poněkud podezřelé, ale neřeším to. Vašík je asi kousek za mnou, Radim také. Po pětistech metrech se VAšíkův bráška náhle zlomí v pase a prudce zpomaluje. Pak už ho nevidím i přes to, že já zpomaluji také. První kilometr tak mám za 4:55. I to je docela dobré. Před závodem jsem si říkal, že by bylo dobré, mít na druhém km čas do 11 minut a mám 10:35! Dobré. To vypadá nadějně. Ale už začíná hlavní stoupání a mě těžkne krok. Předbíhají mě mladé gazely a já trochu podvědomně čekám na Vašíka, aby mě dohnal. Třeba by mě to motivovalo, říkám si. Jenže Vašík se k tomu nějak nemá a moje hlava jet líná. Tak líná!! Tělo celkem v pohodě i kuřácké plíce pracují relativně dobře, ale mozek nedokáže dát tělu natolik důrazné pokyny, aby se v důsledku nich aktivovalo k pořádnému výkonu...
Na třetím km už mám čas skoro 18 minut, což nevěští nic dobrého. Právě mě však předbíhá jedna svižná srnka, tak se pokusím za ní zavěsit. Trochu si tak tempo zvýším. Slimča byl před námi o cca 150 metrů a ta vzdálenost se začíná velmi zvolna zkracovat. To ovšem nevěští nic dobrého, protože to znamená, že Slimča náš rekord nepřekoná a to mě též nenaplňuje nadšením.
Čtvrtý kilometr 24:40. To už je bída, bídoucí. Pátý skoro 32! A to za chvíli začne několika set metrový stoupák, jehož součástí je i 20% střecha. Tady zjišťuji, že běžím tak pomalu, že svižná chůze je rychlejsí a tak do ní přejdu. Alespoň zapojím trochu jiné svaly. Díky tomu se dostávám hned přes tři soupeře i tu tahounku z poloviny závodu nechávám definitivně za sebou. Slimča také jde a evidentně mu docházejí síly. Mezi námi je již jen několik desítek metrů, takže by se nabízela stíhačka, ale pro ni není dostatek motivace. Cílem tak probíhám cca o 10 sekund za ním a zastavuji stopky. 39:42! Ufff. To je teda o kus horší, než jsem čekal. Je to o minutu pomalejší než před rokem! Nechápu...Že se ta forma, která mě ovívala ještě 1.10. při Plzeňském Fit půlmaratonu, tak z ničehonic ztratila?! No nevím, kde udělali soudruzi z NDR chybu. Nejblíže pravdy bude asi to, že jsem letos přezávoděný. V běžné roky mívám běžeckých startů do desítky, zatímco tento byl letos můj už 22. To bude nejspíše nejblíže pravdě, protože to by přesně korespondovalo s tím, že ta moje hlava byla tak strašně líná. To mě trochu uklidňuje. Že se něco nepovede, to už tak někdy bývá, ale nesnáším, když nevím proč...
Vašík dobíhá cca dvě minuty za mnou, Radim v pěkném výkonu necelé 4 minuty,
Vašíkův bráška někde za ním
a Sýkorkovi se to moc nepovedlo, protože na mě ztratil minut cca 10.
V cíli dostáváme krásnou medaili a postupně se i moje pocity lepší.
Nakonec komu záleží na nějakém čase. Vždyť hlavně přece jde o to, že děláme něco co nás baví a zejména že nám i v našem pokročilém věku slouží zdraví tak, že vůbec můžeme běhat. Sice v poli zkušených běžců končíme obvykle na chvostu, ale to přece vůbec nevadí. Stejně jsme rychlejší než 99% lidské populace, protože drtivá většina osob našeho věku nejen, že by se na start takového závodu ani neodvážila postavit, ale někdy dokonce ani postavit nemohla. Takže z tohoto celkového pohledu naše výsledky myslím vypadají úplně jinak a myslím že je na místě se z toho radovat a rozhodně ne smutnit. Další neděli běžíme všichni tři Velkou Kunratickou a věřím, že si to ve zdraví opět užijeme.


PS: tak už znám i výsledky:
Slimča 39:31 41.místo z 63 účastníků
Já 39:42 42.místo
Vašík 41:38 50.místo
Radim 43:41 55.místo
Bratro Vašík 47:15 59.místo
Sýkorka 51:28 61.místo

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama