---------------------------Naslouchej svému tělu---------------------

Run tour Plzeň 2017

10. června 2017 v 21:06 | Šnek |  Běh
Je sobota 10.6.2017 a mě čeká letos již dvanáctý závod v běhu! Tentokrát je to 10 km v rámci série Run tour. Jdu do toho opět sám, protože Slimča již třetí měsíc běhat nemůže. Ale spolu se mnou je na startu 750 běžců na 5km (ti startují o hodinu dříve, akorát když já přicházím k registraci) a 659 "účinkujích" na mé trati. Na tomto závodě je fajn, že každý kdo se přihlásí, podpoří částkou 50,-Kč nadaci nevidomých. Takže si zaběháš a ještě uděláš něco užitečného...
Skoro hodinu do začátku závodu trávím zevlováním v příjemném parku za Plazou, kde je současně veškeré zázemí i start. Organizace funguje naprosto na jedničku. Všechno klape jako na drátkách. Pořadatelé ode mě mají velkou jedničku. Za startovné dostáváme pěkný vak, masážní gel, tyčinku a pití a ještě k tomu i příslib, že ten kdo zvládne dorazit do cíle včas, bude tam na něj čekat medaile. Je fakt, že do mé specifické medailové záclony by se už nějaká nová hodila...
Třináctá hodina se konečně blíží.
ZAse jsem se moc nerozcvičil. Jsem strašný flink, ale já se rozcvičovat neumím a tak se trochu stydím. Jdu se radši postavit do startovního koridoru. Chci být tak někde uprostřed, ale nějak to špatně odhadnu a v době kdy zazněl startovní výstřel zjišťuji, že je za mnou jen několik desítek lidí. Než proběhnu vlastním startem, trvá to přesně 73 sekund...
Na to doplatím v prvních kilometrech závodu, protože trasa je zpočátku hodně úzká a pořede mnou spousta lidí, kteří chtějí běžet ještě pomaleji než já. Snažím se obíhat, obskakovat, protahovat skulinami, ale hodně to zdržuje, stojí zbytečně moc sil a taky ne vždy to jde. Teprve po třech minutách předbíhám vodiče, který běží na čas 60 minut! No to je tedy perspektiva. Pořád jsem ale přesvědčen, že vytčený čas pod 55 minut ještě stále mohu dosáhnout. Ve výsledku tam mám první kilometr nejpomalejší z celé trati a to na jiných závodech obvykle bývá ten můj nejrychlejší. Kolem druhého km, když vbíháme od Mlýnské strouhy do Štruncáků, se to zlepší a pak už se zdržuji jen vlastní pomalostí, což je fajn.
U stadiónu si připadám jako na Predátorovi, protože za zatáčkou na nás nečekaně zaútočí hasiči s dvěma hadicemi ledové vody.

Není sice extrémní horko, ale i těch 24 °C ve stínu je pro zimního člověka jako jsem já hodně a tak ochlazení bodne. Jen ta dávka vody mohla být menší, protože ve vteřině jsem mokrý skrz naskrz a hlavně v botách mi to čvachtá, jako když jsem v dubnu lezl z Radbuzy. Dále běžíme kolem Mže, kde na třetím km konečně dobíhám praporečníka, který má dovést závodníky do cíle v čase 55 minut. No tak sláva. Nechci se ale tady zdržovat, protože kolem něj je velký chumel lidí. Kolem sebe mám běžce rád, ale nic se nemá přehánět. Ještě zaslechnu vodičovu radu k jeho ovečkám: "Nepřemejšlete vo kravinách! Mozek bere strašně energie!" No je fakt, že mozek toho sežere hodně i kyslíku potřebuje dost, ale řídit se touhle radou mě nikdy nenapadlo...
Ale to už kvačím zpět k Plaze, kde končí první 5 kilometrový okruh. Kouknu na hodinky 27:20! no to je tedy docela bída, ale na stanovenou hranici to stačí.
Tak s chutí do závěrečného kola. Sil je dost a trať přiměřeně volná. Nechci to nějak extra přehánět s úsilím, ale zrychlit chci. Těším se totiž na cílové cigárko. Začíná se mi běžet opravdu dobře, protože koleno, které se ozývalo v úvodu a i kotník, který vysílal výhružné impulsy, teď kupodivu mlčí. Tak proč toho nevyužít že?!
Stále předbíhám další soupeře a sem tam předběhne i někdo mě. Na sedmém km jde přede mě i nějaký Keňský srneček. Sice váží tak 40 kg, ale jeho rychlost není zase o tolik vyšší než moje. na okamžik si pohrávám s myšlenkou přidat a držet se s ním. Asi bych to dal. Když si ale představím, jak bych musel na těch 3 km dřít, tak ideu zaplaším. Černoušek nakonec doběhne o necelých 70 sekund přede mnou. Tak to bych se tolik dřít nemusel.

A na tu cigaretu jsem zase tolik nespěchal, aby mi záleželo na minutě... Srnečků tam běželo vícero...
Na 7,5 km probíhám třetí a poslední občerstvovačkou, po chvíli se nechám znovu pokropit hasiči, kteří už mě tentokrát nezaskočí a relativní suchu v botách uhájím a pak už kvačím podél řeky do cíle. Tahle trať je opravdu moc pěkná, docela rychlá a hlavně mi celkově chutná. Dobré rozpoložení způsobuje to, že na předposledním km bezděky zrychluji na 4:50/km (zjišťuji až ze sportestru po závodě). A ten poslední mám ještě za 4:45! V posledních stovkách metrů totiž přede mnou je ještě řada lidí na dosah a tak do toho jako obvykle dávám všechno. V poslední prudké zatáčce těsně před cílem předbíhám ještě jednoho chlapíka, ale mám takovo rychlost, že mě to téměř vynese do hrazení. Ale dopadlo to dobře a tak mohu v cíli zastavit svůj chronometr. 51:59! Ty jo!! To je příjemné překvapení. Po tom úvodu bych to nečekal. A je to o 8 minut rychlejší než minulý týden na závodě stejné vzdálenosti kolem Úslavy. A druhou polovinu jsem dnes běžel za pěkných 24:39! Umístění na 297. místě je taky o dost lepší než jsem čekal (a podle real time jsem skončil dokonce 288.), protože když jsem v běžeckém závodě v první polovině, tak to vždy považuji za velký úspěch.
Nejlepší čas v závodě byl třicet jedna minut! Velký obdiv. To bych mu sotva stačil na kole. Závěrečný čas závodu 1 hodina 22 minut. Má můj respekt...
V cíli si mě našla kamarádka Prdinka. Měla poblíž akci a tak mě přišla nezištně podpořit. Bylo milé, že jsem v tomhle mraveništi potkal někoho známého. Díky...
Medaile je pěkná
U už visí
Za týden už budu mít "na krku" další závod, protože jsem přihlášený na půlmaratón do Příbrami. Tak se těším. Asi... Když nebude hic, jinak bych se pic...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama