---------------------------Naslouchej svému tělu---------------------

Příbramský půlmaratón 2017

19. června 2017 v 15:28 | Šnek |  Běh
Je tu další sobota (17.6.2017) a z toho vyplyne další závod. Příbramský půlmaratón je mým již šestým závodním půlmaratónem v letošním roce a zároveň je to můj třináctý závod v běhu! Tak snad ta třináctka nebude nešťastná…
Vyjíždím s dostatečným předstihem, takže registraci mám hotovou zhruba hodinu před startem. Tak jsem jen tak poflakuji v okolí

a s překvapením zjišťuji, že i toto město začíná růst do krásy.
Když jsem tady byl naposledy před hodně lety, tak jsem toto označil za nejošklivější okresní město co znám, ale teď už bych takový soud bez uzardění rozhodně nemohl pronést.
Jak se blížil čas startu, začal jsem pomalu rozhýbávat své stařecké kosti a dokonce jsem se i na cca 2 km proběhl. Spolu se mnou se do startovního koridoru staví 250 jednotlivců a 53 štafet (každá má 4 účastníky),
takže závodit bude 462 lidí.

Organizace zatím funguje bez zádrhelů (prezence, úschovna, občerstvení…), tak to snad tak pojede i nadále.
Start!!!
Zase stojím blbě. To už snad ani jinak nejde. Na startovní čáru se sice dostávám za pár vteřin, ale po několika desítkách metrů běhu musím opět zastavit. Vlivem výkopových prací je totiž trasa silně zúžena, průchod se ucpe a musíme tak zcela zastavit.
Spolu s následným popocházením ztratím dobře minutu. To můj původní plán dostat se opět jako vždy letos pod dvě hodiny, dostává povážlivou trhlinu a to ještě netuším, jaký na mě bude číhat povrch. Profil jsem zhruba znal a ten rychlý čas také rozhodně neevokoval.
Konečně zase běžím, ale jde mi to nějak ztěžka. Chátrající tělo je jaksi ztuhlé a vůbec se nemůžu dostat do závodních otáček. Možná to bude i tím, že poslední dva měsíce mě nebaví běh trénovata tak se k němu většinou dostanu jen jednou za týden, což je proklatě málo. Mému tempu pochopitelně vůbec nepřidává, to, že první kilometr se běží do relativně výrazného kopce a to že tento stoupák budu muset zdolat ještě čtyřikrát, mě žádným nadšením nenaplňuje. Docela ranou do vozu bylo, když mě už v této úvodní pasáži předběhl vodič s cílovým časem 2 hodiny. Sakra. Sakra! To mám tedy tempíčko… Ani jsem se ho nesnažil držet, protože v tuto chvíli na mě běžel příliš rychle…Moje tempo se v tomto kopci pohybovalo mezi 6:00-6:30 na km a stejné to bylo i v dalších kolech. To se bude asi těžko dohánět…
Uff. Konečně jsem nahoře a začíná sešup dolů. Jaké však bylo mé zklamání, když jsem zjistil, že z kopce to bude vesměs po dlažbě či klasických kostkách. Na tomto krutém povrchu neběhám rád a nemá ho rádo ani tělo. Pro běžce asi není horší podklad. Na celé trati závodu se tento zabiják kloubů vyskytoval asi na 8 kilometrech!!! Hrůza. Taky mě z toho pořádně bolela kolena. Na druhou stranu je příjemné, že běžím v neznámém prostředí, tak se mám na co dívat a i diváků kolem trasy je spousta a vzorně povzbuzují. Když na vás krásná paní zavolá:" Jseš úžasnej!", tak koho by to nenabudilo i když ví, že to nejspíše volá na každého…
Pomalu dokončuji první okruh a je to rychleji než za půl hodiny, takže časový cíl je ještě v dohledu. A to jsem kromě úvodní minuty ztratil další, když jsem musel na třetím kilometru vyprášit lachtana. Obvykle se mi to nestává, ale co naděláš. Přece si nenechám prasknout měchýř…
Druhé kolo začíná pochopitelně zase tím krutým kopcem. Teď už se mi ale běží trochu lépe. Konečně mě přestali předbíhat soupeři zezadu (možná taky proto, že už za mnou nikdo nebyl - nevím, neohlížel jsem se) a naopak já občas někoho kousnul… Občerstvovačky jsou na okruhu dvě, což je více než dostatečné. Piji jenom vodu, protože to mi bohatě stačí. Jen na desátém kilometru si šlehnu kofeinovku.
Na začátku třetího okruhu konečně uvidím před sebou toho vodiče na dvě hodiny. Rychle se blížím a záhy zjišťuji, že je to vodička. Při seběhu se ještě držím za ní,
protože se svými koleny nemůžu po dlažbě tak rychle, ale jakmile se začne stoupat, nechávám ji za sebou a pak už ji nevidím. Stejně si myslím, že běžela o dost rychleji, než by odpovídalo tempu dvou hodin… V posledních dvou kolech se už docela nudím a tak začínám počítat lidi, které předbíhám. Konečný účet byl při proběhnutí cílem 35 a mě když nepočítám špičku, z nichž řada mě přesvištěla o celé kolo, tak mě předběhl jeden, ke kterému se ještě vrátím. Ptáš se jak poznám, zda mě někdo předbíhá o kolo, nebo mě předbíhá přímý soupeř? To poznáš. To se nedá splést…
Poslední kolo už mi to šlape pěkně. Škoda jen, že mě brzdí ta kolena. I tak chroupu jednoho závodníka za druhým… Tři kilometry před cílem se ještě napiji vody i když to není nutné. Ale co to? Mě se normálně začíná motat hlava a mám rozostřené vidění! To je nějaký divný… Proč by se mi po vodě motala hlava?! Je fakt, že tentokrát jsem v průběhu závodu té vody vypil až až. No ale stejně… Trochu uberu na tempu, aby se tělo mohlo vzpamatovat. Sice se to nezlepšuje, ale ani nezhoršuje. Tak na to kašlu. Dokud vidím pod nohy a nenarážím do stromů a svodidel, tak makám! Jedu, jedu, jedu! Na posledním kilometru si ještě stihnu všimnout, že u rybníka na dopravu dohlíží nádherná policistka (ta mi zrak rozjasní), ale pak už se věnuji jen kmitajícím lýtkám mých protivníků přede mnou. Naposledy ten hnusný kopec. Některé už láme dokonce do chůze. To u mě nepřipadá v úvahu! Šup, šup, jeden, dva tři… A ještě tři jsou na dohled. Je to už ale asi moc daleko. Mě zbývá 200 metrů a jim 100… Nevadí. Špalíry diváků v cílové rovince jsou úctyhodné, tak si zaslouží předvést nějaké divadlo a hlavně snahu. Nasazuji veškerou svou finišerskou energii a z rychlosti probouzejícího se lenochoda přepínám na tempo hbité ještěrky. Kupodivu se ke skupince blížím skoro závratně. Oni také dva z nich už se vysílením sotva motají! Prosmýknu se mezi nimi ala úhoř až je tlaková vlna rozhodí úplně…
A vida. Ten jediný co mě v druhé polovině předběhl taky není k nedosažení! Sice už cape po modrém cílovém koberci, ale já ještě mám co říci. Teď už regulérně sprintuji. Jako těžký, útočný tank drtím poslední desítky metrů, dlažba se pod tím tlakem skoro bortí… Cílový dav doslova šílí a to mi dodává další energii. Prořítím se kolem překvapeného soupeře a tím ho zašlapu v prach zapomnění! Už jen pár metrů a budu pod vítězným obloukem! Mohl bych ještě i přidat, ale proč, proč, když už nikoho nemůžu předběhnout?! Ale co to? Šílicí dav začal šílet ještě hlasitěji?! Co je sakra?! Ty vole! Ten z prachu zapomnění se vzpamatoval a dostává se přede mě! Snažím se reagovat, ale je už asi pozdě… Probíháme cílem takzvaně kozy na kozy a kdo bude lepší se pozná až ve výsledcích.
Bude rozhodovat, kdo měl v cíli dříve levou nohu…
Nakonec jsme měli stejný čas, ale cílová fotografie rozhodla o tom, že já jsem doběhl dříve.
Sice vlastně o nic nešlo, ale já si rád zpestřuji podobným způsobem závody (ostatně já mám vlákna spíše sprinterská než vytrvalecká, tak kde jinde bych je měl uplatnit, když ne ve finiši) a i pro ty úžasné diváky je lepší, když vidí nějaký boj, než kdyby se museli dívat na dobíhající leklé ryby.
Můj čas 1:56:47 je vzhledem k trati dost dobrý a jsem hlavně spokojen, že jsem to opět pod ty 2 hodiny zvládnul.
Umístění na 170. místě mě trošku zklamalo (naopak mě potěšilo, že z 53 štafet bych skončil 32), ale odvedl jsem to, na co jsem měl, nezranil jsem se, závod byl pro mě zajímavý, tak je všechno v pořádku. Bylo tam prostě hodně závodníků, kteří byli výkonnostně nad mé možnosti. Dostal jsem zajímavou medaili
a nevyzvedl si ani jídlo a pití zdarma, protože jsem neměl ani hlad ani žízeň. Čas nejlepšího 1:13!
Poslední kdo dokončil měl čas 2:55.
Organizátoři připravili moc pěkný závod (toto byl teprve druhý ročník) a líbilo se mi tady. Diváci byli úžasní. Po celou dobu nás pečlivě hlídal početný kordón policistů.
Jen ta trať je pro mě až moc těžká (hlavně dlažba mi vadila), takže příště už nejspíše nepřijedu, ale jsem rád, že jsem tu byl. Tohle byl rozhodně můj nejtěžší půlmaratón, který jsem kdy běžel v centru měst. Na takovýto povrch jsem příliš těžkej, nebo chcete-li příliš tlustej...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama