---------------------------Naslouchej svému tělu---------------------

Běžecká desítka "Vaše liga"

30. května 2017 v 16:24 | Šnek |  Běh
Je úterý 30.5.2017, teploměr ukazuje 32°C a mě za hodinu a půl čeká závod v běhu na deset kilometrů v seriálu "Vaše liga". Že by se mi v téhle teplotě nějak extra chtělo, to tedy ne, ale jsem už přihlášen a běhat se má za každého počasí, tak co?! Takže jdu na to a uvidíme... Dneska ale rozhodně žádné osobáky padat nebudou a nejspíše ani nebudu atakovat čas z minulého měsíce na této trati, kdy jsem zaběhl závod za 51 minut...
No a je po všem! To bylo peklo!!
Už když jsem běžel ty necelé dva kilometry ke startu, říkal jsem si, že to asi fakt nebude dobré. Nohy ztuhlé z celodeního sezení při služební cestě v autě, vzduch jako z rozžhavené pece a celkově jsem se cítil hodně unavený. Proběhlo mi hlavou, že ten včerejší čtyřhodinový pobyt na Slunci mi na energii nepřidal, zvláště proto, že jeho součástí byl trénink na kole a téměř dvě hodiny na in-linech. No co už naděláš...
V prostoru registrace bylo ještě více lidí než minule (na desítku se odhodlalo cca 30 kousků) a k mé potěše jsem záhy uviděl i Slimču a Vašíka. Byli sice na kolech a běžet nechtěli (Vašík prý nemá dost natrénováno/má letos o cca 200 km více než já/ a Slimča je už druhý měsíc zraněn, takže běhat nemůže vůbec).
Po startu v 18.hodin jsem se snažil držet na chvostu závodnického pole, ale i ten ocas byl pro mě příliš rychlý. První půlkilometr tempo jen těsně nad 4 min/km a to by fakt nešlo. Nechávám chvost chvostem a zpomaluji. I tak mám první kilometr za 4:50! Třeba to půjde, prolétne mi šíleným mozkem...
Mezitím mě dohnal na kole Slimča, který se nezištně nabídl, že mě bude celý závod doprovázet! Je to příjmné zjištění. Alespoň si mám s kým povídat, když závodní pole je dávno pryč a trasa mi tak přecejen lépe ubíhá a to i přes to, že moje tempo se zvolna, ale stále zpomaluje.
Druhý km za 5:21, třetí 5:26, 5:42, 5:50, abych šestý už měl za rovných šest minut. Je jasné, že ani hranice 55 minut nebude reálná a proto v té děsné výhni, s počínajícími křečemi v břiše (což se mi nikdy nestává) vědomě zpomaluji ještě více a druhou polovinu závodu už běžím jen jako průměrně rychlý trénink. Zdraví mám jen jedno a abych se za každou cenu snažil podat maximální výkon mi v těchto podmínkách přišlo jako rouhání. Už jsem si jenom hlídal, abych probůh to neběžel přes hodinu, ale jinak jsme si spíše povídali se Slimčou, který zároveň pořizoval fotodokumentaci.


Cílem probíhám v čase 59:04! Průměrné tempo 5:53 min/km, průměrný tep 150/min s maximem 168.
Je to zároveň můj doufám nedostižný osobní rekord i když z opačného pólu, protože to je bezkonkurečně zdaleka nejpomalejší čas, jaký jsem za 12 let závodění na desítce zaznamenal! Když si vezmu, že před měsícem jsem na této trati běžel za 51 minut a byl jsem hodně rozmrzelý, tak co bych měl říkat nyní?! Při pohledu na ostatní závodníky v cíli jsem se za sebe dost styděl, protože i přesto, že jsem doběhl skoro poslední (za mnou skončily jen tři dívky), zdálo se mi že jsem nejvíc unavený...

Po závodě zase běžím ty dva km do práce (už jsem se nějak rozhýbal a pocitově mi to teď šlape lépe než při závodě. Možná i proto, že neběžím na Slunci. V práci se převléknu, sedám na kolo a jedu domů. Tam dorazím v půl deváté večer. Ufff. To byl ale dlouhý den...
No nezadařilo se. Nezadařilo. Ale vzhledem k tomu, že všechno zlé je pro něco dobré, hledal jsem to pozitivní i teď. Přinejmenším mě to konečně trochu zbrzdí. Poslední cca 4 akce se mi totiž hodně povedly v tom, že jsem běhal lépe než jsem očekával a tak jsem měl stále větší a větší chuť do tréninku. V řadě dnů jsem praktikoval dvoufázový trénink a byly případy, kdy jsem trénoval i třikrát denně! To by moje stárnoucí tělo nemohlo dlouho vydržet. Zkušenost z tohoto závodu mě zase vrátí na zem a připomene mi, že regenerace je minimálně stejně důležitá jako trénink samotný...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama