---------------------------Naslouchej svému tělu---------------------

Prosinec 2016

Běh Borským parkem

31. prosince 2016 v 16:45 | Šnek |  Běh
Šachový turnaj v Besedě 30.12. jsem zazdil, protože když mi ráno zazvonil budík, tak jsem najednou zjistil, že se mi vůbec nechce vstávat...
Svoji první účast na Silvestrovském běhu Borským parkem jsem si proto už vůbec nemohl nechat ujít i když vstávat se mi opět nechtělo. Tentokrát mi dělá doprovod BB, takže mám o dopravu postaráno a nemusím se trmácet v mrazivém ránu tramvají. \Počasí je krásné i když teplota na startu -7 příliš neprospívá běžeckému dýchání. Ale nevadí, jsem přece horal!


Vzhledem k tomu, že závod je dlouhý téměř 7 kilometrů a v každém kole číhá zhruba 700 metrový kopec, který tempo vždy dost rozhodí, je mi jasné, že za 35 minut to stihnout nemůžu. To by muselo být po rovině. I vzhledem k tomu, že tady běžím poprvé, nedávám si žádný časový cíl, ale vím, že každopádně bych to chtěl mít pod 40 minut a kdeby to bylo pod 37, tak bych byl určitě hodně, hodně spokojen.

Na startu se sešlo cca 50 nadšenců a já si bohužel v koridoru stoupám příliš dozadu, abych nepřekážel svým pomalým během rychlíkům, leč záhy po startu zjišťuji, že je tu větší množství slimáků, kteří mě první kilometr kupodivu brzdí.
Ale stejně se nechci nějak extrémně dřít, i když flákat jsem se sem nepřišel. A běží se mi výborně. Tak nějak lehce, bez vynakládání extra úsilí a přesto držím průměr kolem 5 min na kilometr, což je s ohledem na profil skvělé. Běží se čtyři kola na okruhu, který je něco málo přes 1700 m. Jedna pětina je po rovině, dvě pětiny z kopce a zbývající dvě pro změnu do kopce. Samotného mě překvapuje, jak dobře se mi běží... Za chvíli jsem v polovině a vůbec mě ani nerozhodí fakt, že pozdější vítěž závodu mě na začátku třetího okruhu předbíhá o kolo. Ten je pro mě z jiného sportovního světa...
V posledním okruhu ještě zrychluji a cílem probíhám v super čase 34:02!!! to jsem tedy fakt nečekal! Zabíhám si tak tady svůj traťový rekord (bodejť by ne, když jsem tu poprvé), který se mi bude hodně těžko překonávat...
Pak ještě vyrážíme s BB pod Radyni na skály Andrejšky, abychom se trochu protáhli...

PS: dle výsledkové listiny nakonec byla účastníků 129! A já skončil na pěkném 74 místě...



Bleskovky Letná

27. prosince 2016 v 19:52 | Šnek |  Šachy
V neděli 26.12.2016 jsem měl další šachový turnaj. Z 12 účastníků jsem se umístil na slušném pátém místě. Výsledek je to sice dobrý, ale žádná bomba. Leč přede mnou neskončil nikdo, kdo by tam neměl být a za mnou skončili dva soupeři, kteří by podle papírových předpokladů klidně mohli být přede mnou. Kdybych neprohrál na čas v posledním kole vyhranou partii, tam bych byl třetí a to by byla pecka, leč na kdyby se nehraje...

Vánoční turnaj Líně

23. prosince 2016 v 13:34 | Šnek |  Šachy
Tak je za mnou první z bleskových turnajů, kterých se chci účastnit o svátcích. S hráči z Líňského klubu i z oddílu Kozolup jsme se sešli v restauraci u Kardinála 22.12.2016. Bylo nás tam sice podstatně více, ale turnaj se nakonec odhodlalo hrát jen 8 lidí. Pochopitelně ti nejsilnější, protože ti slabší radši kibicují... Podle papírových předpokladů jsem tam měl skončit poslední, nebo při nejlepším předposlední, leč nemínil jsem svoji kůži prodat lacino. Nakonec jsem překvapivě obsadil krásné třetí místo! Podle přezdívek to byl takový docela zvířecí turnaj, protože vyhrál mimozemšťan Alf, druhá byla Blecha, třetí já tedy Šnek, čtvrtý Pes, šestý Kobran a osmý Vlk!



Vánoční desítka kolem Boleváku

19. prosince 2016 v 12:46 | Šnek |  Běh
V neděli 18.12.2016 mě čekal další závod, kterým byl Vánoční maratón kolem Boleváku. My se Slimčou jsme však běželi pouze vložený závod na deset kilometrů. Během posledních čtyř měsíců to byl už můj desátý závod v běhu (distance od 3 až po 42 km). To je na mě pořádná porce…
Sice jsem bojoval s odcházející virózou, ale o tom, že bych závod odpískal, jsem vůbec neuvažoval. Spíše jsem se trochu bál, abych si v chladném počasí nerozdráždil ten ještě ne úplně zahojený zánět zubu. I tak jsem byl ale rozhodnut, že sice nepoběžím úplně na krev, ale flákat jsem se rozhodně nemínil. Chtěl jsem se pokusit po delší době zaběhnout desítku pod 50 minut. Současně jsem ale věděl, že to bude v momentálním zdravotním stavu dost těžké, ale nač si dávat snadné cíle že…? Ještě větší výzva by byla pokořit dokonce hranici 49 minut, ale to bylo spíše sci-fi.
Před startem se sešlo lidí tolik, že jsme na prezentaci čekali v dlouhé anakondě asi 20 minut! Ono taky se kromě našeho závodu a maratónu běžel i půlmaratón. Vše se naštěstí jakž takž stihlo, takže se startovala jen asi s 15 minutovým zpožděním.


Bohužel tím čekáním jsme úplně vystydli a tak celém prvním kole jsem měl svaly ztuhlé, jako kdybych už ležel v truhle! Následně to bylo vidět i na mezičasech, protože celou první polovinu závodu jsem měl průměr na kilometr těsně nad 5 minut. To po pravdě řečeno nedávalo příliš nadějí na těch padesát minut, zvláště když přihlédnu k tomu, že tady na té trati většinou mívám druhou polovinu pomalejší…
Od startu běžím za Slimákem. Sice říkal, že běží na pohodu, ale to u něj znamená, že poběží naplno. Nechce ho však nechávat na pospas okolo běžícím dívkám, tak se ho zpočátku zuby nehty držím. Stejně tak dělám přísavku do poloviny druhého kola, ale pak jsem se konečně rozehřál a najednou mi připadá, že Slimča běží zbytečně pomalu. Když si k tomu připočtu fakt, že se Slimči stále drží jeden čtyřicetikilový stejda, kterému říkám květované spodky a jelikož se na něj nechci dívat, tak musím trochu dopředu. Maličko přidám a kamarád rázem zůstává kousek za mnou a co je hlavní, zůstávají s ním i ty květované spodky! Uff… Konečně mám normální výhled. Sem tam někoho předběhnu, ale spíše sleduji hodinky, jak na tom jsem sám proti sobě. No, je to pořád tak nějak na vážkách. Každopádně by to chtělo zrychlit, ale nějak mi to nejde.
Stejně tak to vypadá při průběhu do kola posledního. Jediný rozdíl je v tom, že teď už vím, že mi zbývají jenom 3 kilometry do cíle a to už bych se mohl trochu zmáčknout ne?! Leč příliš se to nedaří. Ne že bych zpomaloval. To vůbec ne. Pořád běžím rychleji než v první polovině. Kilometr a půl před cílem mě dohání Slimča a hned se svým strojovým tempem žene dál! Naštěstí s sebou nepřitáhl květované spodky. Tady na té trati je pochopitelně favorit. Sice jsem ho z posledních čtyř závodů třikrát porazil, ale to byly kopcovité tratě. Na rovině jsem byl před ním naposledy někdy na začátku roku 2015, alespoň myslím… No ale dnes jsem měl zrovna takzvanou kousavou, takže jsem se ho nechtěl pustit! Ostatně když jsem se chtěl dostat pod těch 50 minut, tak bylo nutné se trochu překonat. Co chvíli se mi Slimča vzdaloval, abych ho po chvíli sprintem dotáhl a tak se to několikrát opakovalo. Oba jsme pokašlávali, posmrkávali, jak jsme se střídavě dusili virózou, ale nebyl čas na kňučení. Když do cíle zbývalo zhruba 500 metrů, kouknu na hodinky a zjišťuji, že výsledek může být ještě hodně dobrý. Předbíhám Slimču, houknu na něj, ať zabere, jestli chce pod padesát a už dřu vstříc vytčené metě. Ve velmi ostrém tempu předbíhám ještě dva lidi a jako tank se vřítím do cíle! První co mě zajímá jsou hodinky. 48:49!! Tak to je bomba! Skvělé, paráda! Po hodně dlouhé době mám opravdu velikou radost z výsledku! Je to vlastně můj osobní rekord na trati mimo atletickou dráhu a to je skvělé. Není to skvělé? Je to skvělé! Mám fakt radost. Posledních 500 metrů jsem zaběhl za cca 2 minuty, což je pro mě extra kvapík! Ostatně maximální tep na tomto úseku jsem měl 199/minutu a když uvážím fakt, že dle tabulek bych měl mít ve svém věku maximální tepovku 168 a já přitom měl průměr po celou dobu závodu 171, tak to svědčí o tom, že srdce už mám zase v plné kondici! Slimča, který nemá takový finiš dobíhá chvíli za mnou (čas asi těsně nad 49 minut) a pro něj to byl taky určitě pěkný výkon. Oběma se nám závod opět líbil. Na vyhlášení nečekáme, tak doufám, že se nakonec neukáže, že jsem byl zase na bedně. Tentokrát to však asi nehrozí, protože účastníků bylo skutečně hodně.

Slimčovi cestu zpět trochu pokazí to, že vyšlápne nějaké lejno. A bylo to asi lejno chcíplého tchoře, protože to smrdí na vzdálenost deseti metrů!
To nám však nezabrání, abychom ještě natočili zábavné video a pak už uháníme oslavovat domů…

Tak nakonec jsem skončil na skvělém 16. místě ze 46 účastníků. To je bomba!!!

Běh o berlu sv. Mikuláše

3. prosince 2016 v 17:45 | Šnek |  Běh
Další víkend, další závod! Tentokrát 3.12.2016 jedeme se Slimákem na Borskou přehradu, kde se koná tradiční Běh o berlu sv. Mikuláše. Trať je dlouhá 6 km, nacázíse převážně v terénu a profilově je dost náročná. Kdysi dávno jsem tu dvakrát běžel pod 30 minut, ale dnes bych se spokojil, kdyby to bylo pod 31. Po výkonu z minulého týdne je dnes velkým favoritem Slimák, ale dnes běží bez mé hlavy, takže uvidíme, co to s ním
udělá...











A jdeme na to! Start... Vyrážíme jako třínohé srnky a snažíme se držet gazel a ohařů, jichž je tady opět většina.Já naštěstí v prvním kopci rychle zjišťuji, že šnek s těmito rychlonohými tvory závodit nemůže a proto zvolňuji. Slimák je ale plašan a snaží se držet. Jak bláhové! Ten zase dopadne...
A taky že jo. Sice mi o pořádný kus utekl a ve druhém kopci přechází do chůze! To je ostuda!! V seběhu mu již dýchám na záda. Pak trochu zmatků, necháme se strhnout a špatně odbočíme. Musíme se pak vracet a ztratíme tak skoro minutu! Slimák už je kus za mnou, naděje na dobrý čas vzala za své tím špatným odbočením a já se proto nějak nemohu přinutit, abych běžel naplno. Ne že bych se přímo flákal, ale nedřu se na krev a tak to je zhruba takové, jako když jsem v říjnu jel po dlouhé době závod na kole. Prostě tam chyběla ta vůle být co nejlepší.







Na druhou stranu při své poslední účasti na této trati jsem v roce 2014 běžel jen 16 sekund rychleji a teď jsem možná minutu ztratil tou odbočkou, takže pokud jde o fyzický výkon jako takový, tak dnes jsem byl o dost lepší a to jsem ani nevydával takové úsilí, takže v tom ohledu bych se mohl dívat na nadcházející závody s optimismem...
A druhý den po závodě jsem zjistil, že jsem zase skončil ve své kategorii na stupních vítězů (3.) a protože jsem to jako obvykle nečekal, tak jsem na vyhlášení nezůstal a přišel o cenu...