---------------------------Naslouchej svému tělu---------------------

Březen 2014

Liga neregistrovaných - Stolní tenis

20. března 2014 v 11:17 | Šnek |  Ostatní
Ve středu 19.3.2014 jsem byl počtvrté v životě nominován do soutěže družstev v ping pongu. Mé dosavadní výsledky byly více než tristní a proto se mi ani příliš nechtělo hrát. Leč slíbil jsem to, tak nebylo na vybranou. Zatím jsem v této soutěži odehrál 9 zápasů a všechny bez výjimky jsem prohrál! A to jsem hrál i proti několika ženám.
a proti řadě starších mužů.
Většinou jsem rád, když uhraju alespoň jeden set. Prohrál jsem dokonce i v minulém zápase všechny tři souboje i když jsme hráli proti jednomu z nejslabších účastníků soutěže. Přesto mé skóre bylo 1:9! Rozdíl v kvalitě je prostě velký a když člověk nemá možnost trénovat (naposledy jsem trénoval na jaře 2013), tak je to o to horší.

Stejně tak to bylo i včera. Hráli jsme proti Radčicím B. Na začátku mi sice pomohl půlhodinový trénink s naším kapitánem Otou Hamtákem, který mě jednak rozehrál a hlavně udělil několik cenných rad, ale v prvním zápase se mi to nějak nepodařilo aplikovat. Přitom se mi soupeř zdál hratelný, ale nějak jsem se nedokázal prosadit. 0:3! Za chvíli nastupuji k dalšímu utkání. Tentokrát to bylo ještě jednoznačnější a tak výsledek 0:3 je ještě milosrdný. Už jsem se pomalu začínal smiřovat s tím, že tentokrát nedokážu uhrát ani ten bídný set, protože v posledním kole mě čekal borec v nejlepších letech, který na mě v dosavadních zápasech působil velmi silně.
TAkticky odevzdaně jsem mu před zahájením oznámil, že to neumím a že si se mnou bohužel ani nezahraje. Následně jsem to hned demostroval při rozpinku, kdy jsem schválně hrál svoje nejslabší údery a skoro nevrátil míček. Že jsem skutečně tragický se soupeř ujistilv prvním setu, kdy mě smetl 3:11. No a i když druhý set začal v podobném stylu a já prohrával 3:7, přišla moje chvíle, protože on pochopitelně poněkud polevil a já jsem do toho začal dávat všechno. Už stav 7:7 byl pro mě velkým úspěchem a to že jsem vyhrál 11:7 pro mě bylo velké vítězství. Měl jsem splněno a dál mohl hrát v úplné pohodě. Sice jsem třetí set opět prohrál, ale protivník už se mi nezdál tolik silný.

"Proč nezkusit ještě jeden set?" Říkal jsem si.
I proto byl čtvrtý set hodně vyrovnaný a protivníkovi kupodivu začal ztrácet nerv a to o to více, že jsem stav srovnal na dva dva!
"To by bylo něco, kdybych poprvé v životě v této soutěži vyhrál!" Prohnalo se mi hlavou, ale rychle jsem tu myšlenku zaplašil a koncentroval se na každý jednotlivý míček.
Soupeř byl čím dál nervóznější a vzteklejší a tím šla pochopitelně dolů i kvalita jeho hry.Skoro by se dalo říci, že se z toho po..al.
Vedl jsem tak už 10:4 a zdálo se, že už mi snad premiérové vítězství nemůže uniknout. Ještě jedna moje chyba ale vzápětí "slavně"
vítězím 11:5! Na mém vítězství má ale hodně velký podíl Ota (rozehrání a cenné rady).
Celkově jsme vyhráli 7:3 (Vítězství ve čtyřhře, Ota 3 body a "malý" Klimeš body 2).