---------------------------Naslouchej svému tělu---------------------

Leden 2014

Plány na rok 2014

28. ledna 2014 v 9:29 | Šnek |  Ostatní
Jak to bude letos? Ještě to pochopitelně nemám striktně dané, ale některé věci už jsou jasné.
V únoru jedeme na běžky do Jizerek.19.dubna jsem již přihlášen na běžecký Vinařský půlmaratón v Pardubicích. 30.5. bych měl odlétat s cestovkou na 9 dní do východního Turecka, kde bych měl s Radimem zdolat nejprve horu Süphan Dag (4058 m n.m.)
a potom samotný biblický Ararat (5165 m n.m.).


a jeho ostrovem Akdamar,

s koupáním v termálním horském jezeře v kráteru Nemrut Dag,
Noemovou archou
a palácem Isak Paša.


Poslední víkend v červnu bych rád jel Houštecký cyklomaratón (Stará Boleslav).
Někdy v průběhu léta bych chtěl jet na 3-4 dny do Engadinu ve Švýcarsku, kde bych na kole chtěl zdolat průsmyky jako například Passo del Stelvio,
Maloja pass,
Bernina pass apod.


V jednání je ještě návštěva Orlího hnízda
a výstup na Dachctein,
ale tam to vázne v logistice...
13. září s největší pravděpodobností poběžím svůj 11, maratón a to v Kladně.
V říjnu (čtvrtého) již posedmé poběžím Plzeňský půlmaratón a o měsíc později pravděpodobně i Velkou Kunratickou (9.11.2014). O Vánocích pochopitelně jako vždy absolvuji několik šachových turnajů.
To jsou věci, které jsou celkem jisté, ale pak je několik dalších, kde se budu teprve rozhodovat.

V "Jednání" je moje účast v běhu na 50 km 16.3. v Plzni kolem Boleváku.
Padesátku jsem ještě nikdy neběžel a ten termín závodu mi nepřijde příliš ideální, takže pokud bych se zúčastnil, tak by mi musel dokonale vycházet trénink a i přírodní podmínky by musely být dobré, protože brodit se 50 km ve sněhu není asi to nejlepší...
Začátkem května bych si taky dal ještě nějaký krátký běh (kolem 10 km) třeba V Nýřanech. Poslední víkend v srpnu se tradičně koná silniční Král Šumavy a možná by moje účast také neškodila. Rozhodně se najdou v průběhu roku ještě nějaké podniky, kterých se zúčastním, ale zatím nebudu předjímat.
Na kole bych chtěl najezdit cca 4500 km, naběhat 1500 km, pokračovat v ping pongu (až budu mít kde trénovat - zatím jenom občas hraju ligu neregistrovanýc), ještě více budu hrát tenis, trochu in-liny atd....

Šachy družstva KP I Loko Plzeň A versus Líně A

28. ledna 2014 v 8:15 | Šnek |  Šachy
Je neděle 26:1:2014 a opět zasedám za šachovnici v krajském přeboru I družstev. Tentokrát hrajeme na horké půdě Lokomotivy, která je asi nejzkušenějším týmem celé soutěže a mužstvo má doslova prošpikované ostřílenými matadory. My jsme se však nezalekli, spíe naopak. Ostatně když chceme postoupit do 2.ligy, tak se nemůžeme bát nikoho. Proti mě nastoupil o papírově o poznání silnější soupeř než minule. Sice i tak jsem byl teoreticky favorit, ale s přihlédnutím k tomu, že hraju jen zřídka a netrénuju vůbec, tak by se myslím dalo říci, že předzápasové šance byly zhruba vyrovnané.
Ale ani já jsem e nebál. Pamatoval jsem si totiž z dřívějška, když jsem hrával pravidelně, že jsem tohoto soupeře (Skala) uměl porážet, tak proč si zvykat na něco jiného ne?!
Od počátku jsem se proto snažil o aktivní hru. I když protivník za celou partii neudělal žádnou vážnější chybu, nebylo mu to mnoho platné, protože jsem jí neudělal ani já a soustavným tlakem jsem si získaval větší a větší výhodu. Když jsem obětoval pěšce za ještě větší tlak, situace soupeře se začínala stávat neudržitelnou. Ještě několik invazívních tahů a oponent se již neudržel a partii vzdal. Tahle se mi rozhodně povedla více než ta minulá, protože jsem si i zahrál.
Celkově jsme opět s přehledem vyhráli 1,5:6,5! A dále sníme svůj postupový sen...

Šachy družstva KP I

18. ledna 2014 v 19:10 | Šnek |  Šachy
Minulou neděli (12.1.2014) jsem se zhruba po roce posadil za šachovnici ve vážné partii. Proto jsem se necítil nijak pohodlně a trochu mě jen uklidnilo, že můj protivník byp papírově pravděpodobně o několik tříd slabší. O to více jsem ale potřeboval vyhrát. Náš tým (Líně A) totiž doufám nezadržitelně směřuje k vítězství v soutěži Krajský přebor 1 a tím pádem k návratu do 2.ligy a tak není radno zbytečně ztrácet body. Hráli jsme na domácí půdě proti dosud neporaženému týmu Košutka A, který byl ale přece jenom o něco papírově slabší téměř na všech šachovnicích.
Zahájení jsem rozehrál standartně a i soupeř se držel. Ale někde kolem 15 tahu udělal hrubou chybu a ztratil pěšce. To mě uklidnilo (asi až moc) a já začal měnit figury a spěl do koncovky. Podle následné kontroly na počítači jsem až do 23 tahu hrál přesně jako stroj! Pak to ale přišlo! Vysekl jsem dvě hrubé chyby za sebou a výhoda se hned přestěhovala na stranu mého soupeře. MOhlo být i hůře, ale on naštěstí přehlédl ještě další vylepšení pozice. Já jsem to viděl a už jsem pomalu začínal smiřovat s tím, že budu těžce bojovat jenom o remízu. U mladého soupeře se ale konečně projevila jeho nezkušenost a nebezpečnou kombinaci přehlédl! I tak jsem ale stál o maličko hůře. To, že jsem utekl hrobníkovi z lopaty mě ale nabudilo a já dokonce začal hledat cestu k výhře. Už jsme byli v koncovce a v těch se většinou cítím dobře. Hrát ale otevřenou pozici se čtyřmi koni uprostřed šachovnice a čtyřmi věžemi není vůbec nic jednoduchého. Zvláště možnosti těch koňů se opravdu těžko propočítávaly! Bylo jen otázkou času, kdo z nás udělá první chybu. Naštěstí to byl soupeř a já jednoduchou kombinací získal jeho věž za svého koníka. Ještě ale nebylo rozhodnuto. Proto jsem vymyslel několikatahovou léčku, do které se on chytil a dostal tak ve 40. tahu mat. Uf. Výkon nic moc, ale hlavně, že to dobře dopadlo. Celkově jsme vyhráli 6:2 a dál sníme svůj postupový sen...

Jedu do práce

10. ledna 2014 v 8:57 | Šnek |  Ostatní
Dnes ráno v 6:30 (7.1.2014) jsem vyrazil do práce na kole. Po ujetí cca 10 kilometrů (na konci Rokycan) jsem zjistil, že mám píchlé zadní kolo. Rozhodně mě to teda nepotěšilo- měnit kolo potmě a v zimě není nic moc, zvláště když kolem pořád drnčí auta. No nic. Vozím vždycky náhradní duši. Tahle byla úplně nová - ještě zabalená. Když jsem vyndaval tu starou, tak mě zarazilo, že je k plášti jakoby přilepená lepidlem. Skoro jsem ji nemohl odervat. Hned jsem si vzpomněl, že mi kolo v neděli centroval náš vyhlášený servisman. Tak nevím, co s tím dělal. Možná to přefoukl kompresorem a ta duše splynula s pláštěm a možná to i byla příčina defektu. Ale to už je jedno. Díru jsem v té tmě nenašel ani zrakem ani hmatem a poslech duše odkud uchází také nepřipadal v úvahu. Takže jsem jen instaloval duši novou a jal se jí vesele nafukovat.Pochopitelně mám pumpičku na galuskový ventilek i všechny potřebné redukce - liboval jsem si. Leč předčasně! Duše šla nafouknout jen opravdu trošku a zbytek ventilek neudržel. Co teď? Napadlo mě, že tato pumpička už není nejnovější, tak co zkusit benzínku?! Už bylo jasné, že do práce to včas nestihnu, tak jsem zavolal Ještěrce a vydal se na cestu ke kompresoru. Představa, že bych šel cca 11 km pěšky s kolem domů a ještě navlačenej v teplém cyklistickém oblečení mě vůbec nelákala. Po cca 2 km jsem došel k benzínce a doufal, že tam kompresor bude. Uff… Byl tam. Namontoval jsem na ventilek redukci a začal foukat. Jen to nepřefouknout, mihla se mi hlavou myšlenka! Leč obava to byla zhola zbytečná. Nešlo to nafouknout ani takto! Ještě jsem to znovu a znovu zkoušel tou pumpičkou, ale všechno marné. Nedalo se nic dělat, tak jsem si to namířil k domovu. Deset kilometrů přede mnou mě netěšilo, ale bral jsem to pozitivně. Byl to vlastně takovej pestrej neplánovanej trénink.Posílil jsem ruce, projel se na kole, ušel pěšky cca 7 km a uběhl cca 5 km. Takový zvláštní kvadriathlon ne? Domů jsem dorazil až po deváté, takže trénink trval více než dvě a půl hodiny! Takže jsem vlastně rád, že se to stalo. V práci si hodiny nadělám, duši opravím, a pumpičku prověřím a sportovně strávený čas si uložím do svých svalů. Jenom doufám, že mě takové tréninky nebudou potkávat příliš často. Mám takový pocit, že naposledy jsem měl defekt někdy v roce 2012, tak teď jsem si to užil více… Později se ukázalo, že byl špatnej ventilek (udržel jen nízký tlak v duši).

PS: jsem šťastnej, že už mám za sebou Jizerskou padesátku. Když vidím, jak to dopadlo letos a už by se mi znovu riskovat nechtělo. Organizátoři suše prohlásí, že startovné se vracet nebude, protože už ho prý utratili za čísla a čipy a že za zbytek si udělají žranici! Ale mají prý dobrou zprávu pro ty, kteří se příhlásí příští rok zase. Dostanou slevu na startovném - možná třeba i 20 %! Docela výsměch… To ještě k tomu tam musíš mít ubytování, což je ještě větší peníz než startovné. No jak říkám, jsem rád, že jsem tam byl, ale už nechci…

Novoroční Přeštice

4. ledna 2014 v 16:29 | Šnek |  Šachy
TAk jako každý rok (posledních cca 21 let), jsem jel 1.1. na bleskový turnaj v Přešticích.Je to dlouhodobě největší turnaj v karji v pětiminutovkách a já tam jezdím velmi rád.Turnaj bývá velmi silně obsazen kvalitativně i kvantitativně. Bývá přes 40 účastníků a vždy se tam najde několik soupeřů, kterým šachově nesahám ani po kotníky. Tak tomu bylo i letos. Sjelo se 49 šachistů z celého kraje i z několika krajů okolních. A byli tam opět i hráči, se kterými jsem nikdy nic neuhrál... Přesto jsem po dvou propadákových turnajích bytostně prahnul po úspěchu, což by znamenalo být zhruba do 15 místa a uhrát tak 8 - 8,5 bodu z patnácti možných. Že bych vyrovnal svůj zdejší nejlepší výkon, kterým bylo 8 místo jsem příliš nedoufal, protože to se mi podařilo někdy před 6 lety, kdy jsem byl šachově na vrcholu. Pořádný výsledek jsem ale skutečně potřeboval a proto jsem i posledních pár dní dokonce i po letech trénoval.
V první partii mi los určil poněkud méně silného místního matadora a po lehkých komplikacích jsem zvítězil. Za to kolo druhé mi přihrálo silného dorostence z rodiny Eretů. Výsledky mívá výborné, ale mě se proti němu hraje dobře a tak tomu bylo i nyní. Ve třetím kole sice přišla porážka na čas se silným hráčem z Kšic, ale to mě nijak nerozhodilo, protože jsem "cítil sílu" a bylo znát, že trénink mi vrátil můj bleskovkářský grif. To se projevilo hned ve čtvrtém kole, když jsem dostal největšího favorita turnaje Honzu Turnera a poprvé v životě se mi s ním podařilo remízovat! No to bylo teda něco. A v pozitivním duchu pak pokračovaly i další zápasy. Porazil jsem i neoblíbeného soupeře Gšwentnera z Klatov, se kterým jsem nejen vždycky prohrál, ale dokonce jsem si proti němu nikdy ani herně neškrtnul! Po deseti kolech jsem měl na kontě 6,5 bodu a začínal větřit šanci na skvělý výsledek. V následujícím kole jsem sice dostal do té doby s přehledem vedoucího Šotta, ale nebál jsem se ho už i proto, že proti němu se mi hrává dobře. A taky že ano. Dohnal jsem ho až do matu! Následně mě ekal Houška, se kterým nemám výsledky nic moc, ale opět jsem triumfoval! Tři kola před koncem jsem měl už 8,5 bodů a to jsem tady často neměl ani na konci turnaje!!! A byl jsem průběžně na třetím místě. Ovšem dnes jsem chtěl více! MOžná mi trochu příliš narostlo sebevědomí, protože následující dvě partie jsem prohrál (Janoušek, Jakl). Před posledním kolem jsem tak spadnul na 7. šachovnici a stůj co stůj chtěl vyhrát, protože jsem věděl, že to by znamenalo překonání všech mých dosavadních výsledků zde! Dostal jsem Klatovského matadora, který je papírově jen o něco slabší než já, ale v bleskovkách s ním mívám dobré výsledky. Zřejmně pod tíhou okamžiku jsem hrál příliš opatrně a najednou ve střední hře se mi pozice úplně přestala líbit. Byl jsem pod tlakem a neviděl příliš aktivních možností. Naštěstí se mi podařilo nervozitu ze sebe setřepat, zrychlit, čímž jsem dostal soupeře pod časový tlak a díky tomu se mi otevřely i herní možnosti. Nakonec jsem vyhrál na čas i na pozici! Celkově jsem se v turnaji umístil na super skvělém 5.místě s úžasnými 9,5 body!!!!! Osobák jako hrom...
V celém turnaji jsem 3 krát remízoval, 4 krát prohrál a celých 8 partií vyhrál! Po celou dobu turnaje jsem se většinou pohyboval mezi pátou až první šachovnicí, což mimo jiné znamená, že jsem odehrál zápasy téměř s celou špičkou nejlepších. S vítězem turnaje jsem remízoval, s druhým také a třetího jsem dokonce porazil! Takový výsledek jsem potřeboval jako sůl...