---------------------------Naslouchej svému tělu---------------------

Březen 2012

Konec družstevní sezóny

26. března 2012 v 10:29 | Šnek |  Šachy

Poslední dvě partie "družstevní" sezóny mi poněkud pokazily neposkvrněný zápis.

Nejprve jsem se 18.3. utkal v soutěži PM I v Touškově proti týmu HeřNýř C. Hrál proti mně velmi silný soupeř Míla Vlk. I když se mi v posledních letech proti němu velmi daří, tentokrát se on představil ve vynikající formě a i když jsem neudělal žádnou výraznější chybu, přesto jsem prohrál. Byla to vůbec moje první porážka v této soutěži v životě! Ještě horší bylo, že prohrál i syn Petr a celkově jsme podlehli 2:3.

V neděli 25.3. jsem byl nominován k zápasu 2.ligy proti Českému Krumlovu. Můj soupeř byl papírově ještě silnější než Vlk a vzhledem k tomu, že jsem dobrovolně a zcela nepochopitelně vlezl do varianty zahájení, ve které se vůbec neorientuji, necítil jsem se po prvních tazích vůbec dobře. Bojoval jsem ale jako vždy a ještě před 20.tahem se mi podařilo pozici docela vyrovnat a soupeř mi nabídl remízu. Neviděl jsem sice, jak hrát tu konkrétní pozici na výhru, ani jsem neměl žádnou vizi, ale protože remízy považuji za největší škůdce šachové hry, obyčejně pokračuji, dokud se dá něco hrát. Proto jsem se toho kréda přidržel i teď. Soupeře mé odmítnutí docela zaskočilo a projevilo se to i na hře. Ihned po pár tazích jsem začal získávat výhodu a už jsem i pomalu začínal doufat ve vítězství. Nebyla to sice převaha nijak zdrcují, jen byl rozdíl v tom, že já měl určité útočné možnosti, zatímco soupeř se mohl jen bránit a čekat co udělám. Svoji nevýhodu ještě zvýšil nevhodným tahem, o kterém jsem si myslel, že je prohrávající. Nicméně nebylo tomu tak a i když jsem zahrál jako Fritz při rozboru, cesta k výhře byla ještě dlouhá a trnitá. To bych se ovšem nesměl dostat do vrcholné časové tísně, ve které jsem udělal chybu a to takovou, že to vypadalo, že dokonce prohraju. Naštěstí jsem po usilovném přemýšlení přece jenom našel spásný tah a tak jsem byl nakonec za remízu rád. Celkově jsme vyhráli 5:3 a držíme v soutěži druhé místo!


V sobotu 31.3. mě čeká úplně jiný druh soutěžení a to Pražský půlmaratón v běhu. V únoru jsem začal velmi intenzívně trénovat a v průběhu 20 dnů jsem naběhal 220 kilometrů. Potom jsem si však při domácích pracech poranil koleno a od začátku března tak mám problémy. Předminulý týden jsem dokonce sotva chodil a musel jsem si tak pořídit ortézu. Na běhání pochopitelně nebylo ani pomyšlení. Minulý týden jsem se s ortézou zkusil dvakrát krátce proběhnout. Sice to šlo, ale nebylo to nic moc. Proto jsem jako poslední záchranu zkusil Wobenzym a stav mého hlavního kloubu se začal zvolna zlepšovat. V závěru týdne jsem se dokonce odvážil opatrně proběhnout bez ortézy a docela to šlo. I tak ale zůstává otázkou, zda vůbec poběžím a jestli poběžím s ortézou nebo bez ní a pokud poběžím bez ní, zda poběžím jen abych se opatrně dostal do cíle a nebo zda budu moci běžet pod dvě hodiny a pokud budu běžet pod dvě hodiny, zda budu moci atakovat hranici 1:50. Pochopitelně útok na metu 100 minut, který ještě v únoru vypadal tak nadějně, teď vůbec nepřipadá v úvahu…