---------------------------Naslouchej svému tělu---------------------

Únor 2012

Liga a okresní přebor

14. února 2012 v 17:03 | Šnek |  Šachy

Tak mám za sebou další dva šachové zápasy v soutěžích družstev. Nejdříve jsem se posadil za šachovnici v 2.lize( 5.2.2012) poprvé za Líně A. Navštívili jsme relativně vzdálený Jindřichův Hradec. Soupeř byl papírově outsider, ale vzhledem k tomu, že on nastoupil téměř v nejsilnější sestavě a my byli značně oslabeni, jevily se šance před "výkopem" jako vyrovnané.

Já hrál na 6.šachovnici proti papírově slabšímu soupeři, který měl zatím v soutěži solidní výsledky a já byl navíc nováček. Měl jsem bílé a tak když na mé e4 odpověděl protivník c5, hrála se pochopitelně zavřená sicilka. Černý hrál toto zahájení přesně tak jak mám rád a tak jsem od prvních tahů získával převahu. Sice ne materiální, ale o to více poziční. Za celou partii jsem nemusel řešit žádný nepříjemný problém a ve 22.tahu jsem po ; dá se říci bezchybném výkonu; slavil zasloužené vítězství. Hůře dopal na 7.šachovnici hrající syn Petr, který si po pečlivém výkonu vypracoval vyhranou pozici, kterou jedním hrozným tahem zkazil a bylo po nadějích. Naštěstí nám tento bod nechyběl, protože jsme i tak vyhráli 4.5:3,5 a zachovali si tak naději na vítězství v soutěži.


V neděli 12.2.2012 jsem hrál zase v soutěži o tři patra nižší (PM1). Proti Líním D se postavil tým Dvorec B. V minulém kole jsme dostali nařezáno i od jejich výrazně slabšího Céčka, ale to jsem nehrál já a ti ostatní byli v nějakém nepochopitelném útlumu. Proto jsem jako vždy myslel na vítězství. O to více, když soupeř přijel o jednoho hráče slabší. Přesto to po zahájeních nevypadalo na nic jednoznačného. Jakub Zemen brzy ztratil figuru a záhy i celou partii. Bylo tak vyrovnáno 1:1. Ještě k tomu Petr na druhé šachovnici sehrál naprosto tragicky zahájení a zdálo se, že ani přes enormní snahu nedokáže s partií udělat nic víc, než ji trochu prodloužit. S jeho bodem se tedy počítat nedalo a tak jsem naděje upíral k šachovnici třetí, kde o něco lépe stál náš Jirka Zemen.

Já jsem hrál opět zavřenou sicilku a paradoxně soupeř hrál stejně špatnou variantu jako protivník o týden dříve v Jindřichově Hradci. Neměl jsem tedy opět žádné problémy a partie končila v tahu 23. Myslel jsem si, že jsem opět předvedl bezchybný výkon, ale při rozboru jsem bohužel zjistil, že v závěru partie jsem přehlédl jeden velmi silný tah a to je pro mě dost nepříjemná kaňka na jinak příjemném průběhu. Sice to moje přehlédnutí v podstatě nic neovlivnilo (partie stejně skončila po třech tazích), ale i tak bych se takových chyb chtěl příště vyvarovat.

Větší radost mi ale udělaly dvě zbývající partie. Nejprve Jirka potvrdil svoji převahu, když soupeř osudově chyboval a pak… Pak se stalo něco neuvěřitelného. Petrova situace vypadala stále zoufale a i když se snažil trochu kalit vodu, nemohl jsem se na to ani dívat. Šel jsem si tedy zakouřit a když jsem se vrátil, tak mi ostatní hlásili, že mu soupeř nabídl remízu!?! "Tak to je paráda!" Radoval jsem se v duchu. Ještě než jsem se stihl podívat na změněnou pozici, tak Petr odmítl!!!

"To je šílenec!" Chytal jsem se za hlavu…

Když jsem se ale na partii podíval pozorněji, musel jsem přiznat, že Petr zatím co jsem byl pryč zabojoval a situace už vůbec nevypadala tak tragicky. A když se ukázalo, že měl v rukávu ještě připraven matový útok, kterému mohl soupeř čelit jen za cenu značné materiální oběti, byla výhra na světě!!!

Celkově jsme tak zvítězili 4:1!!!