---------------------------Poslouchej své tělo---------------------

Běh Plzeňské teplárenské

Sobota v 20:20 | Šnek |  Běh
A mám po dalším přípravném závodě. V sobotu 27.8.2016 jsem nemohl odolat účasti na třetím ročníku běhu Plzeňské teplárenské. JAko zaměstnanec jsem měl startovné zdarma a také blízkost závodu od mého bydliště hrála nezanedbatelnou roli. Byl jsem zde poprvé a asi ne naposledy. Sice jsem v plné přípravě na maratón v Kladně, který mě čeká už za dva týdny, ale tohle jsem si prostě nemohl nechat uniknout!
Přihlásil jsem se na hlavní závod na 5 km a spolu se mnou například Slimák

obr. Slimi ukazuje na mě v odraze, na hrudi má devítku, ale dneska byl jednička.

a statečný Vašík. Ze šachistů běžel Marek Pokrupa a z bývalých zaměstnanců teplárny jsem nemohl přehlédnout Romana Jurečka. Nechyběly ani skvělé fanynky, z nichž jsem nemohl přehlédnout Bílou Holubici a Simču Sličnou...
Tratě kolem Boleveckých rybníků jsou pro běžce velmi příjemné a svižné. Tady však byl zařazen úsek lesní cestou, která vedla celý kilometr do kopce a místy hodně prudkého. Vyjma tohoto úseku byla trať hodně rychlá. Vzhledem k profilu, teplotě, poškozené achilovce a hlavně tomu, že teď trénuji hlavně vytrvalost a jsem z maratónské přípravy opravdu hodně unavený, stanovil jsem si jako přijatelný čas 27 minut. Ale v duchu jsem si tajně myslel na čas 25, ale bylo jasné, že ten bych mohl zaběhnout jen kdyby mi všechno perfektně sedlo. Slimi říkal, že má cíle podobné, ale on už tady běžel oba předchozí ročníky v časech 24 a 25 minut, takže bylo zřejmé, že bude chtít více...
Ke startu jsme to měli se Slimčou cca dva kilometry, což jsme zvládli střídavou chůzí a během. Na místě jsme se ještě s jeho kámošem rozběhali, což možná bylo příčinou mého výsledku. NOrmálně se totiž ani nerozcvičuji, protože jsem flink a raději šetřím síly.
Leč pojďmě závodit!
NA start hlavního závodu se s námi postavilo 58 účastníků. Většinou chrti jako třeba náš Roman Klimeš, ale bylo tam i pár koníčkářů, jako jsme my.
Start!!
Celé pole vyrazilo hodně rychle, což je také důvod, proč tyto "sprinterské" závody téměř nikdy neběhám. Ve vysokém tempu se totiž u mě projevují neblahé účinky vagónu cigaret, které jsem za svůj mrzký život vyhulil a i když tělo by mohlo běžet i rychleji, tak plíce ho brzdí. Na dlouhých závodech tento limit nemám, protože v pomalejším tempo jsou plíce v pohodě. Kdybych ale chtěl běhat tyto krátké závody pravidelněji, tak bych s tím hulením už opravdu musel něco udělat. Třeba Slimča od té doby co nekouří, tak běhá o třídu lépe! TAky se mi hned po startu začal vzdalovat. Sice jsem se za ním 500 metrů držel, ale v tempu 4 minuty na kilometr bych se brzy udusil... Běžel jsem si tedy svým 4:30 na km a ostatních běžců si příliš nevšímal. Dost mě bolela ta achilovka, ale protože jsem si ji před závodem prozřetelně zatejpoval, tak neměla na výkon žádný vliv.
Po prvním kilometru přišlo to kilometrové stoupání, kde jsem v nejprudší části měl průměr až 7:30 na km, což mě s ohledem na předpokládaný cílový čas dost znervózňovalo. Budu to muset později dohnat. Ale bude to bolet! A bolelo!! V druhé části kopce jsem se přecejen trochu rozběhl lépe a už se těsil na kilometrový seběh, ve kterém jsem si však díky dohánění ztráty vůbec neodpočinul, takže jsem si poslední dva jen velmi lehce zvlněné kilometry docela protpěl. Vše mi ale vynahradil pohled v cíli na hodinky. 23:30! Cože?! Koukám na ně znovu, protože nevěřím vlastním očím... Skutečně 23:30!! To je bomba!!! To překonalo všechna moje očekávání. Pro jistotu se dívám znovu a to číslo tam pořád svítí!! Paráda! Za poslední cca dva roky jsem ze svého času nebyl tak mile překvapen. FAkt jsem měl obrovskou radost. A Slimi? Ten na svůj čas také nevěřícně zíral, protože byl ještě o minutu rychlejší než já! Výbrně běžel i statečný Vašík, který byl cca minutu za mnou. Jeho nejmladší tradičně skvěle vyhrál svoji kategorii a byl myslím i mezi nejlepšími celkově (ještě nemám celkové výsledky). V naší kategorii byl na skvělém třetím místě šlachovitý Roman Klimeš, Slimča byl šestý a já sedmý. Celkově jsem skončil 26, takže jsem byl v první polovině a to se mi také při takto nízkém počtu účastníků nestává. Prostě všechno parádní. A ještě k tomu pozitivní zjištění je v tom, že moje srdce už je zase po vynucené zdravotní pauze na výši, protože v klidu mám tep kolem 60, průměr při závodě 174 a maximální tepovka 194! No tak už té radosti a vychloubání byl dost ne? Jestli někdo dočetl tento článek až do konce, má můj nehynoucí obdiv...
 

Rozhledna Vysoká Tachov

21. srpna 2016 v 21:04 | Šnek |  Cyklistika
V sobotu 20.8.2016 vstávám dobrovolně ve tři čtvrtě na sedm, aby stihl s cvrčkem
cyklobus do Českého lesa. Potvory tam totiž postavili novou rozhlednu a já věren tomu, že všechny rozhledny v kraji objíždím na kole, musel jsem tam. Musel jsem použít bus, protože abych dojel tam i zpět v sedle, což by bylo kolem dvěstě kilometrů, na to v současné době nemám sílu ani čas...
Na konečnou ve Staré Knížecí huti přijíždíme krátce před půl jedenáctou. Cyklisté jsme tam pouze tři. Ostatní jsou turisté.
Překvapilo mě, jaký to tam stále je klidný, divoký a krásně nezalidněný kraj. Jako by se tady zastavil čas. Moc příjemné a umínil jsem si, že se tak určitě ještě minimálně jednou vrátím.

Ale dnes není čas otálet, protože chci stihnout odpolední finále čtyřkajaku.
Jedu rovnou na rozhlednu Vysoká k Tachovu, kam po 24 kilometrech úspěšně dorážím. Stoupání je krátké, ale docela výživné. Kóta 564 m n.m. Pořídím pár snímků,

Já a rozhledna stínujeme...

vyhnu se podezřelým spoluobčanům bezdomoveckého původu a řítím se dolů do TAchova.
Odtud stoupáním po okreskách (abych se vyhnul provozu na silnici první třídy), mířím do Boru, před kterým se ještě zastavuji na nečekané vyhlídce.
Ve městě
dávám občerstvovačku na benzince a pak už přes Benešovice a Nýřany uháním domů. V požadovaném čase jsem se sice domů dostal, leč netušil jsem, že organizátoři LOH posunuli finále dříve a já měl tak smolíčka. Alespoň že cinkla další medaile...
Celkem jsem ujel přesně 100 km a je to teprve moje druhá letošní stovka. Ale vzhledem k tomu, že jsem téměř dva měsíce nemohl na kole jezdit vůbec, tak to zase není tak hrozné...

ŽEBRÁCKÁ 25

14. srpna 2016 v 19:40 | Šnek |  Běh
PO DLOUHÉ DOBĚ JSEM SE 14.8.2016 POSTAVIL NA START BĚŽECKÉHO ZÁVODU. tENTO BĚH NA 25 KM JSEM JIŽ BĚŽEL PŘED LETY DVAKRÁT V ČASECH 2:18 A 2:12. tO JSEM BYL ALE MLADŠÍ, VE FORMĚ A NEMĚL JSEM TAKOVOU PAUZU JAKO TEĎ. naVÍC NYNÍ JSEM TO ŠEL Z PLNÉHO TRÉNINKU, TAKŽE POMĚRNĚ DOST UNAVENÝ. pROTO JSEM SI STANOVIL CÍLOVÝ ČAS NA 2:30, COŽ MĚL BÝT ZÁROVĚŇ KVALIFIKAČNÍ LIMIT NA MARATÓN PŘÍŠTÍ MĚSÍC NA kLADNĚ. kDYBYCH BĚŽEL POMALEJI, TAK JSEM SI SLÍBIL, ŽE O MARATÓNU NEBUDU VŮBEC UVAŽOVAT.
POČASÍ NEBYLO NIC MOC. SKORO JASNO A TEPLOTA JIŽ DOPOLEDNE NEZADRŽITELNĚ ŠPLHALA K 25°C. tO NEMÁM RÁD!
NEDALO SE VŠAK NIC DĚLAT. MUSEL JSEM SE S TÍM SMÍŘIT.
ZA 250 KČ STARTOVNÉHO JSEM DOSTAL OBĚD, KTERÝ JAKO OBYČEJNĚ JSEM NEVYUŽIL A PĚKNÉ TRIKO, KTERÉ BYLO TENTOKRÁT DOKONCE Z FUNKČNÍHO MATERIÁLU!
ALE POJĎME NA START!
jEŠTĚ NEVÍM PŘESNĚ, KOLIK ZÁVODNÍKŮ ODSTARTOVALO. pOŘADATEL ŘÍKAL, ŽE TÉMĚŘ 200.
jAKO VŽDY TAM BYLA ŘADA CIZINCŮ. TEN NEJLEPŠÍ Z MAROKA MĚ NA PRVNÍM 500 METROVÉM OKRUHU, KTERÝ SE BĚŽEL DVAKRÁT, PŘEDBĚHL O KOLO! mĚ TO NIJAK NETRÁPILO, PROTOŽE JSEM BYL ROZHODNUT BĚŽET PRVNÍ ČTYŘI KILOMETRY, KTERÉ BYLY NA PŘÍMÉM SLUNCI, BĚŽET HODNĚ ZADRŽENĚ. PROFIL TRATI BYL HODNĚ TĚŽKÝ, TAK NEBYLO KAM SPĚCHAT. pRVNÍCH 10 KM SE TOTIŽ BĚŽÍ VĚTŠINOU DO KOPCE, DALŠÍCH 5 KM STŘÍDAVĚ Z KOPCE DO KOPCE, NECELÝCH 8 KM Z KOPCE A ZÁVĚREČNÝCH 2,5 KM DO NEVÝRAZNÉHO KOPEČKU.
NA START MĚ NEZIŠTNĚ PŘIJEL PODPOŘIT KAMARÁD ŽELVA, KTERÝ NA KOLE VEDLE MĚ JEL A POVZBUZOVAL AŽ NĚKAM K 15 KM!!! DOST MI TO POMOHLO A PATŘÍ MU VELKÝ DÍK.
TĚCH PRVNÍCH 10 KM DO KOPCE SE MI POCITOVĚ BĚŽELO DOBŘE A ŘÍKAL JSEM SI, ŽE AŽ BUDU NAHOŘE, TAK TO POŘÁDNĚ ROZBALÍM. LEČ HLAVA MÍNÍ A TĚLO MĚNÍ. v DRUHÉ POLOVINĚ ZÁVODU SE TOTIŽ ZAČAL PROJEVOVAT NÁROČNÝ TRÉNINK Z PŘEDCHOZÍCH TÝDNŮ A TAKÉ TO, ŽE TEĎ MÁM STRAVU, KDE JE MINIMUM SACHARIDŮ. NAVÍC JSEM SI NEVZAL NIC K JÍDLU. TAKOVÁ TYČINKA BY POŘÁDNĚ BODLA A NA OBČERSTVOVAČKÁCH JÍDLO ŽÁDNÉ NEBYLO.. ALE DO 20 KILOMETRU TO DOCELA ŠLO I KDYŽ JSEM SE MUSEL VZDÁT NADĚJE, ŽE BYCH BĚŽEL POD 2:20, V COŽ JSEM PO ÚVODNÍCH KILOMETRECH ZAČAL VĚŘIT. aLE TEN KVALIFIKAČNÍ ČAS SE VŮBEC NEZDÁL OHROŽEN, TAKŽE JSEM SI BĚŽEL CELKEM V KLIDU A BEZ MUČENÍ. ALE ZHRUBA NĚKDY PO METĚ PŮLMARATÓNU, MI ENERGIE TOTÁLNĚ DOŠLA! HLAĎÁK JAKO KRÁVA!! UŽ JSEM SE ZAČAL ROZHLÍŽET PO NĚJAKÉM VĚTŠÍM HMYZU, ABYCH SE ZASITIL, ALE ŽÁDNÝ JSEM NEMOHL CHYTIT. PŘIPADAL JSEM SI JAKO ČTYŘVÁLCOVÝ MOTOR, KTERÉMU ODEŠEL JEDEN VÁLEC! A POCHOPITELNĚ SE MI ZAČALY ZHORŠOVAT PRŮMĚRY NA KILOMETR A NAJEDNOU SE ZDÁLO, ŽE TĚCH 2:30 SNAD NEDÁM!! MUSEL JSEM SE OPRAVDU RYCHLE ZMOBILIZOVAT. TROCHU SE TO POVEDLO, ALE POSLEDNÍ DVA KILOMETRY JSEM DOSLOVA PROTRPĚL... LEČ DOBRÁ VĚC SE PODAŘILA. 2:28 A 122 MÍSTO!
TEPLOTA PŘI DOBĚHU 26°C A TO FAKT NENÍ TEPLOTA PRO MĚ A VYTRVALOSTNÍ BĚH. tAKÉ JSEM SE ZA CÍLEM VE STÍNU DLOUHO VZPAMATOVÁVAL Z PŘEHŘÁTÍ.

Další články


Kam dál

Reklama