---------------------------Poslouchej své tělo---------------------

Novoroční Přeštice

2. ledna 2012 v 16:43 | Šnek |  Šachy

První den roku 2012 jsem se již tradičně (asi po patnácté) postavil na "start" Novoročního blicáku (5.minut na partii) v Přešticích. Účast byla velmi silná, jak početně (52. lidí!!!) tak kvalitativně.

O silvestrovské noci jsem to nijak nepřeháněl a i proto jsem cítil šance na dobré umístění. Začátek byl sice trochu unavený, když jsem místního matadora přehrál až v samotném závěru a pak dokonce remizoval s jedním soupeřem, kterého bych měl v bleskovkách přehrávat… 1,5 bodu ze dvou možných však nebyla až tak špatné. Začínal jsem ale cítit, že něco není v pořádku. Tento pocit se bohužel potvrdil hned ve třetím kole, kdy jsem se utkal s naším předsedou "Panem Milanem". Ve střední hře jsem udělal chybku a pak už se to se mnou táhlo až do konce. Takže hned v počátku turnaje prohra! Do dalšího kola jsem se propadl až na 14.šachovnici (čím vyšší číslo šachovnice, tím horší průběžné umístění hráče). Dostal jsem ale relativně o dost slabšího soupeře a tak bylo jisté, že po tomto kole budu zase výše. Ale ouha! Já jsem zase prohrál!! Jak to bylo možné?! Nevím. Fakt nevím!! V pátém kole jsem tak hrál až na šachovnici 19.! Za odměnu jsem ale dostal hráče, který ke mně přistupoval s velkým respektem a od prvních tahů vršil chybičku za chybou. To mě ukolébalo a já tak v klidu vedl pozici do zdárného závěru. Jenže co to?! Malá nepozornost a přišel jsem zadarmo o střelce!!! A nejen to. Pozice se začala okamžitě hroutit a já nebyl schopen s tím nic udělat! Kalich hořkosti jsem si tak vypil do dna. Měl jsem tak po pěti kolech stále jen 1,5 bodu. Takový hrozný začátek turnaje jsem v tomto tisíciletí určitě nezažil!!! Do šestého kola jsem byl umístěn na šachovnici číslo 21 (šachovnic bylo 26., takže jsem se aktuálně nacházel mezi posledními)!!!

Kdybych řekl že jsem byl totálně rozhozený, tak by to bylo slabé slovo. Stále jsem si ale opakoval, že právě v krizových situacích se pozná síla člověka a tak jsem do nastávajícího souboje s překvapivě silným soupeřem nastupoval s velkým odhodláním. A konečně, konečně jsem vyhrál. Byla to sice dřina, ale na to se historie ptát nebude. Do sedmého kola jsem tak poskočil na 17. šachovnici, ale dostal jsem jednoho mrňouse z Klatov, který by mi neměl způsobovat problémy, nicméně byl to jeden z těch, který mě na nedávném blicáku dvojic v Klatovech porazil. Tady jsem si s ním ale pořádně nezahrál a záhy si připisoval další bod. Přes 14., 11. A 8. šachovnici jsem prolétl jako blesk a už s poměrně silnými soupeři si připsal další tři body. Měl jsem tak za sebou šňůru 5 vítězství v řadě a celkem 6,5 bodů z deseti partií!!! To už nevypadalo vůbec špatně. Do konce turnaje zbývalo pět kol a zdálo se že svůj průměrný bodový zisk na tomto turnaji 8-8,5 bodu v pohodě splním.

V jedenáctém kole mě na čtvrté šachovnici svedl los se Zdeňkem Bartoníčkem. Tento bývalý vynikající cyklista se později stal i výborným šachistou. Bohužel to potvrdil i v partii proti mně…

Spadl jsem tak na šachovnici sedmou, kde mě čekala Karolína Fastová. Hrál jsem sice slušně, ale nějak pomalu, takže když jsem v rychlosti přehlédl rozhodující úder, partii jsem prohrál na čas i když pozice byla vyhraná.

Zbývala tak do konce už jen tři kola a já byl stále na těch 6,5 bodech a doufal, že si mi podaří přerušit nově vznikající šňůru.

Ve třináctém kole se mi sešup podařilo alespoň trochu zastavit, když jsem remizoval s místním blicařem. Abych měl ale z umístění dobrý pocit, musel jsem nutně obě poslední kola vyhrát a to jak jsem tušil, nemuselo být vůbec jednoduché!

Los byl ale ke mně přívětivý a tak jsem dostal nejdříve mladého Vlčka (sice hrál překvapivě dobře, ale já už jsem byl rozjetý) a pak poměrně dobře hrajícího slováka. Obě partie jsem vyhrál a umístil se tak na pěkném 12 místě. Měl jsem 9 bodů, což se mi na tomto turnaji povedlo asi jen jednou. Na vítěze jsem sice ztratil tři body, ale od třetího místa mě dělil jen bod…

Takže sice žádný supervýkon, ale hlavně to, jak jsem se dokázal dostat z té hluboké krize v první třetině turnaje, mě naplnilo spojeností………
Počet komentářů: 1
 

Klatovský blicák

28. prosince 2011 v 14:32 | Šnek |  Šachy
V pondělí 26.12.2011 se v Klatovech uskutečnil tradiční bleskový turnaj v netradiční podobě. To netradiční spočívalo v tom, že se nehráli jednotlivci, ale dvojice. Já jsem k sobě získal syna Petra a protože i on je velmi dobrý bleskovkář, připadali jsme si jako hodně silná dvojka. Tento náš pocit se ještě zvýšil po příjezdu do hotelu Rozvoj, kde se klání konala. Účast totiž nebyla příliš hojná, jak početně tak kvalitativně. Ne že bychom byli papírově největší favorité, ale rozhodně jsme patřili mezi nejsilnější týmy. Hned na začátku jsme dostali dobrého soupeře na rozehrání, ale.... po prvních dvou partiích jsme prohrávali 0:2! Odvetu jsme sice zvládli lépe, ale i tak byl konečný stav 1,5:2,5 nepříjemný. V dalších kolech ale šel náš výkon nahoru a tak před patým kolem (poslední před obědem) jsme se drželi v první polovině startovního pole, které mělo deset týmů. V pátém dějství jsme však dostali na první pohled nevyváženou dvojici Nováček s nějakým malým klučinou a dostali jsme nařezáno 1:3. Z debaklu jsme se nedokázali oklepat ani v kole po obědě, kdy jsem proti druhé Líňské dvojici nedokázal dotáhnout hladce vyhranou partii (prohrál jsem na čas) a na čas prohrál i tu druhou. Celkově jsme tak dostali 0,5:3,5. To už se naše šance na slušné umístění začali rozplývat a zvláště já, který jsem prohrál čtyři partie za sebou, jsem se necítil vůbec dobře. Ale špatné pocity jsou od toho, aby se překonávali. Do posledních tří kol jsme tak šli s velkým odhodláním porvat se o co nejlepší výsledek.
Skóre v posledních zápasech pak hovoří za vše...4:0, 4:0 a v přímém souboji o páté místo 3:1.
Celkově jsme tak skončili na solidní páté příčce s relativně malým odstupem na medaile (na 4. jsme ztráceli půl bodu a na třetí 1,5).
Do spokojenosti daleko, ale propadák to také nebyl....
Přidat komentář

Běh na Koráb

9. listopadu 2011 v 20:49 | Šnek |  Běh
V neděli 7.11.2011 jsem se již tradičně postavil na star běhu do vrchu, který na vzdálenosti 6,5 kilometrů zdolával převýšení cca 250 m z Kdyně na vrchol Koráb. Vzhledem k tomu, že jsem poslední 3 týdny vlivem různých zdravotních problémů skoro netrénoval, nemohl jsem si dělat příliš velké naděje na dobrý čas. K tomu stále se ještě držící úporná viróza....
No nakonec jsem sice běžel rychleji než minulý rok o necelou půlminutu 40:04 a skončil na 52.místě z 61 startujících a celkové pocity nic moc. Věčný soupeř Sýkorka mě porazil skoro o půl minuty a Vašík od nás z práce dokonce o minuty dvě....
Přidat komentář

Další články

Kam dál